Mikulášská

3. PŘEDVÁNOČNÍ SRAZ ANEB MIKULÁŠSKÁ S BULDOČKEM – 25.11.2017

Zveme všechny členy klubu i příznivce plemene na 3. MIKULÁŠSKOU S BULDOČKEM. V programu nebude chybět soutěže pro děti i dospělé, maškarní a tombola. Výtěžek z tomboly půjde, jako každý rok, na OZ Frbul 🙂 Budeme rádi, pokud přinesete malý dárek do tomboly. Přihlášky posílejte na denisa.samankova@seznam.cz do pondělí 20.11.2017. PŘIHLÁŠKY NUTNÉ! Pro každého pejska i pro každé dítě bude připravena malá nadílka, kterou přinese samotný Mikuláš 🙂 Nezapomeňte si přinést masky, dobrou náladu a platný OČKOVACÍ PRŮKAZ 🙂

Mikulasska 2017

 

 

 

 


2. PŘEDVÁNOČNÍ SRAZ ANEB MIKULÁŠSKÁ S BULDOČKEM – 26.11.2016

IMG_53472

Stejně jako v loňském roce se i letos konala Mikulášská s buldočkem. Termín padl na poslední sobotu v listopadu, místem konání se stala naše oblíbená restaurace ve Zloníně.
Kolem půl jedenácté se začali sjíždět první nedočkavci a restaurace U Jezera v tu ránu ožila. Byla okamžitě zaplavena skotačícími buldočky a jejich o něco méně rozjařenými páníčky.
Celou akci moderoval Mikuláš za doprovodu anděla i čerta a nechyběl ani předseda klubu KFB Martin Novák, který opět nešetřil svým ostrovtipem, takže celé osazenstvo nezřídka propukalo v bujarý smích.
Smích provázel také tradiční maškarní přehlídku, kterou navštívilo velké množství andílků a čertů, ale také sobů. Dokonce nás navštívil i Santa s dárečky a sám Vánoční stromeček!
Na celé akci nechyběly soutěže, jak pro děti, tak pro dospělé, a bohatá svépomocná tombola. Výtěžek tomboly byl věnován sdružení FRBUL – buldoček v nouzi. Celkem se vybralo 6460 Kč, což svědčí i o množství dárků v tombole. Mezi cenami byly například postroje Frenchie, domácí psí sušenky, plyšoví buldogpiloti a spousta dalších hraček a pamlsků. A samozřejmě i nějaká ta lahvinka pro dospělé. Hlavní cenu se zimní tématikou si domů odnesla paní Potůčková a já doufám, že chutnala!
Věřím, že jste si všichni Mikulášskou užili tak jako my, a budeme se na vás všechny těšit zase v příštím roce!!!

Holky z Caroline´s Frenchies

Mikulasska_2016

 

 


1. PŘEDVÁNOČNÍ SRAZ ANEB MIKULÁŠSKÁ S BULDOČKEM – 28.11.2015

Poté co se s úspěchem setkal náš 1. víkend s buldočkem, chtěli jsme našim členům dopřát ještě jednu společenskou událost a zároveň se pokusit opět podpořit potřebné pejsky. Mikuláš se tak trošku nabízel a i když jsme zpočátku měli obavy o to, zda si lidé v předvánočním shonu udělají čas ( termín jsme načasovali na 1. adventní víkend ), výsledek předčil naše očekávání. Účast byla parádní a tak restaurace ve Zloníně, místo konání našich zářijových klubových výstav, zažila rej buldočků tak trošku jinak. Místo způsobného vyšlapování a pózování ve výstavním kruhu se po sále proháněl třeba ušatý šerif v plné zbroji, čertice, andílci, vánoční stromek, paní Santová atd.. I na této maškarní se páníčci mnohdy sladili s psím modelem. Byla to pastva pro oči. Celou akci moderoval Mikuláš a klobouk dolů, vydržel se v masce pařit celou akci. Tedy jen v čase pauzy na oběd jsme ho načapali v částečném civilu což jsme samozřejmě tolerovali, neb pohled na Mikuláše s vousy nazdobenými bramborovým salátem, nebo svíčkovou by možná trošku kazil umělecký dojem.

Všem moc děkujeme za účast i za to, že jste všichni mysleli na pejsky v nouzi a nosili jste věci do tomboly, která byla opravdu ve finále velmi bohatá. Vážíme si toho. Losování si užily i děti, které se zhostily rolí asistentů Mikuláše. Výtěžek tomboly ve výši 4480 Kč převedla naše ekonomka paní Denisa Šamánková na OZ Frbul.
S ohledem na pozitivní reakce jak na 1. víkend s buldočkem, tak na Mikulášskou určitě plánujeme obě akce v roce 2016 opakovat a již nyní se těšíme na vaší účast.

Kateřina Pejšová

MÁ PRVNÍ MIKULÁŠSKÁ (očima buldočky Fanči)

Abych se představila – jsem Elvíra, ale nikdo mi neřekne jinak, než Fanča. Jsem nejstarší ze smečky a už bych prý mohla mít rozum, takže to logicky dali za úkol mně. Myslím popsat ten dnešní výlet, tak jak jsem ho zažila já, jako návštěvnice a nezaujatá pozorovatelka. Bylo to asi takhle:
Martin vstal nezvykle brzo a kafe si dělal do termosky, takže byly dvě možnosti, buď bude pryč celý den anebo pojedeme na výlet. Když začal hledat kšíry do auta, bylo to jasné. Juchů!
Ach bože ne, berou i ty trapný kostýmy. Doufám, že mě zase nebudou cpát do vánočního stromku, ať si to nosí Vendula, jí je to jedno. Tu její včelku Máju nechávají doma, že prej se to na Mikulášskou nehodí. To by mě zajímalo, co je Mikulášská. Nejspíš něco k jídlu, protože snídani nám nedali. Prej aby se nám v autě neudělalo špatně. Přitom já blinkám jenom občas.
Cesta byla nudná, jako vždycky, takže jsem si zchrupla. Ale málo. Dojeli jsme do tý hospody, co jezdíme vždycky na podzim a jsou tam všichni naši známí. I našich páníčků známí. Je tam takovej rybníček a dětský hřiště, kam nesmíme, a čůrat a kakat se chodí před hospodu. I když já kakala v sále a Vendula se tam i počůrala, protože nás zapomněli vzít ven a my už to nevydržely. Byla to vostuda, ale co má pes dělat, když si nemůže pomoct.
Dostali jsme totiž „volno“ a mohli lítat po hospodě, se všema se přivítat a skákat na cizí lidi, já se byla na chvíli podívat i ve výčepu, ale hned mě volali, že se jim stejská. Bylo to moc fajn. Přijela i Růžena a Isinka (to je Venduly ségra) a Šamánkovic holky a Homer a Maxík a už si ani na všechny nevzpomenu, byla nás plná hospoda. Dost jich znám už z toho kempování, co bylo letos, když bylo ještě teplo. To byl taky dost dobrej výlet.
Když se všichni přivítali, objevil se na pódiu pán v divným kostýmu, kterej neznám, a všichni mu říkali Mikuláš. Teprve teď jsem si všimla, že je všude spousta dárků. Takže je to jasný! To jsou narozeniny toho pána, co se jmenuje Mikuláš a ten vyhlásil maškarní. Zalezla jsem pod stůl a snažila se splynout s okolím.

Mimochodem, těch dárků jsem si nevšimla, protože z pódia visely takový malý červený a žlutý kuličky. Vypadaly jako bubliny, ale nebyly to bubliny, když jsem vyskočila a šťouchla do nich čumákem, tak se nerozprskly. Dost mě to znepokojovalo, musela jsem to zkusit ještě několikrát a nerozprskla se ani jedna.
Maškarní se naštěstí obešlo beze mě, já jen pozorovala. Když se na to jeden jen tak kouká, tak je to docela psina. Stromeček dostala Vendula, ale byl jí ouzkej přes ramena a na břiše ho nedopla. Je tlustá, já to říkám pořád. Tonda šla tradičně ve křiváku a na hlavu jí dali tu červenou chlupatou věc, co si s ní nesmíme hrát. Některý kostýmy byly vážně dokonalý. Úplně nejvíc se mi líbil šerif, měl i hvězdu a klobouk a kolťák nízko u pasu. Sice mu to koukalo z kalhot, ale neměl zač se stydět . Růženka s paničkou byly za čertice a hrozně jim to seklo. A pak tam bylo několik andělů a dalších čertů a taky pár kostýmů, co jsem nepochopila, co mají být. Ale vlastně to vůbec nebylo důležitý, hlavně, že se všichni bavili.
Pak byla pauza na oběd. Páníčci si dali řízek. My jsme nedostaly nic. Jako vždycky.
Ještě jsme stihly procházku a venčení a už se zase něco dělo. Byla jsem z toho dost zmatená, protože ten pán, co měl narozeniny, začal všechny svoje dárky rozdávat. Bylo to od něj teda moc hezký a šlechetný. Měl kolem sebe kupu dětí a ty tahaly různě barevný lístečky s číslama a vždycky se pak někdo zvedl od stolu a přišel si pro dárek. Já dostala plyšovej míček, Tonda polštář, co vypadá jako kočka, a Vendula taky plyšovej míček, ale ten můj je hezčí.
Dárků bylo strašně moc, takže nakonec všichni něco dostali a všichni měli radost. Já jsem si teda chvílema trochu zdřímla, takže mi mohlo sem tam něco uniknout. Páníček říkal, že ty barevný lístky se nakupovaly na začátku, já si teda nevšimla, jak jsem se se všema vítala, ale je to možný. Udělalo mi radost, když říkali, že všechny ty peníze jsou pro jiný pejsky, co se nemají tak dobře, jako my. Jestli to vymyslel taky Mikuláš, tak mu odpouštím to maškarní.
Jo, úplně bych zapomněla na jeden bod programu. Já ho teda taky skoro celej prospala. Ten Mikuláš dával různý otázky, co se jako týkaly nás psů, ale vůbec nebyly důležitý, protože nebyla skoro žádná o jídle (kromě tý, že nesmíme čokoládu). Kdo měl nejvíc odpovědí správně, zase něco vyhrál. Třeba dort. Ten se pak dával i ochutnat, ale my zase nedostaly nic.

No a pak bylo zase chvíli „volno“, abychom se rozloučily, protože už i všichni lidi byli
unavení, a pomalu se sbírali a balili domů. Já už se domů teda těšila, protože tam
určitě dostaneme něco dobrýho do misky, když jsme byly tak hodný a šikovný. Oni to
teda říkaj vždycky, i když hodný a šikovný nejsme. A dostaly jsme kuřecí játra, ty já
miluju.
Když jsme se najedli, tak jsme se kochali dárkama, ten můj míček je žlutej a pořád
nemůžu zjistit, co je vevnitř, ale já na to přijdu. A páníček stahoval fotky a dával je na
fejsbuk a smál se, protože tam i jiný lidi dávali fotky a všichni si to užívali ještě chvíli a
pak jsme šli spát. Usnuli jsme jako polínka celá smečka na jedný hromadě.
Jak říkám, parádní výlet. Příště jedu zase. A klidně půjdu i za ten vánoční stromeček,
když to zůstane v rodině. 🙂

Elvíra Fanynka BullPard

predvanocni_sraz